Musí nutně z čerstvého umět vařit jen Zdeněk Pohlreich v televizi?

Napsal Jets.bloger.cz (») 26. 9. 2012 v kategorii Cestování, turistika, restaurace a hospody, přečteno: 4244×
p4187727.jpg

Je toho plná televize, občas i rádio, pak vidíme reklamy,... dokonce už i reality show, některé slušné, jiné trapné. Od té doby, co Zdeněk Pohlreich v televizi předstoupil před nás, strávníky, návštěvníky hospod a restaurací, posadili jsme se na prdel a s úžasem zíráme na to, jak že to v těch kuchyních vypadá a ještě s větším úžasem sledujeme, jak by to vypadat mělo a mnohdy jak málo stačí k tomu, aby se to zlepšilo. Ano, mám namysli kvalitu jídla, čistotu prostředí kuchyně, čerstvost ingrediencí, ale například i prostředí pro hosty nebo kvality obsluhy.

Reality show - vymaňte se už z fikce obýváku

Nyní přibyly reality show. Recept na bohatství televize Barrandov, který není tolik zprofanovaný, zdá se mi svým průběhem celkem klidným a slušným pořadem, zatímco první díl Master Chef na Nově ve mě vyvolal opravdové zhnusení. Tři jistě dobří kuchaři a spoustu nadšených domácích kuchtíků proti nim. Jakmile se z těch kuchtíků některý porotě nezalíbil, ať už kvůli jídlu nebo něčemu zcela jinému, projevila se skřetovitost, zahořklost a zřejmě určité mindráky z vlastního vzhledu, malosti nebo kdoví z čeho, u dvou z těchto pánů šéfkuchařů. Opravdu to na mě tak působilo. Nic to však nezměnilo na tom, že z kuchtění se stalo v dnešní době šílení, někdy i ponižování a odsuzování od hodnotících pro hodnocené. Už ani nezáleží na tom, zda jde o kuchtění profi nebo hobby domácí.

Reality show - když mozek vypíná

Deklarování čerstvých surovin je sebevraždou

Na druhou stranu, zaznamenal jsem i případy, když se někdo pochlubí tím, že vaří z čerstvého a pozve k návštěvě své restaurace, začne být kamenován, že na co vůbec si to hraje, že se snaží být jak Zdeněk Pohlreich, a že na to nemá. Nikomu už nesejde na tom, že onen restauratér či kuchař kvalitně vaří dlouho, už dávno předtím, než se Ano, šéfe! objevilo v televizi. Co na tom, že je to třeba pravda, že jídlo z dané restaurace je kvalitní, z čerstvých surovin. Ne, rychle odsoudit a ještě lépe vynadat, protože takové chování je dneska v módě. Jít tam a ochutnat, to nemá cenu, protože by to určitě byla katastrofa, ještě k tomu předražená. Když se pak ten samý člověk, kritik, vyskytne v restauraci se Zdeňkovo hvězdičkami, může se slastí rozplynout a ochotně jídlo třeba i přeplatí. A že už mu jídlo vařil úplně někdo jiný, než koho tam Zdeněk naučil? To je jedno, nekažme mu ten pocit. Tak lidi, co vlastně chcete? To vážně budete čekat a chodit potom jenom tam, kam pan šéf Zdeněk přišel a pokoušel se zlepšit stav? Tak to už je trochu zvrácenost, nemyslíte?

Urážení, nadávání, předsudky - nové vztahy mezi lidmi nejen v restauraci?

A ještě dovětek k tomu chování, odsuzování, nadávání. Uvědomme si, že Zdeněk Pohlreich je kuchař na určité (vysoké) úrovni, a když na někoho křičel, někdy i sprostě, tak to bylo dílem proto, že jde jen o show a dílem proto, že jednal s kuchařským protějškem, s profíkem, ke kterému si to za určitých podmínek může dovolit. Občas to byla i léčba šokem, aby kuchaře, který dělal v kuchyni skutečné vylomeniny, donutil se nad svým konáním zamyslet. Můžete si ale stejné chování jako Zdeněk Pohlreich dovolit Vy? Ať už v restauraci přímo nebo jen při sdělování pomluv na internetu, přes Facebook nebo přes jiný komuikační kanál?

K dobrému chutnání třeba špetka rozumu!

Pořad Ano, šéfe! a Zdeněk Pohlreich jistě mnohým hostům, strávníkům, restauratérům, hospodským i kuchařům otevřeli oči, ale.... buďme stále lidmi, buďme soudní a mějme svůj rozum. Pan Pohlreich pořadem jen upozornil ty, kteří třeba ten rozum a soudnost nemohli v sobě najít a pomohl jim s hledáním správné cesty. My, hosté a strávníci dnes víme, co máme za své peníze chtít, restauratéři a hospodsští ví, co si za svůj a kuchařovo výkon říct. Je to jednoduché. Někdy to ale přeháníme, hrajeme v restauraci divadýlko. Někdy to samé dělá i obsluha. Obojí je snadno rozeznatelné a ve výsledku trapné.

Teď Vás pozvu. Dám Vám instrukce a uvidíme. Vlastně, nejdřív ty instrukce:

  1. přesvědčte se o tom, že skutečně chcete vyrazit na pěkné místo, řekněme, třeba na večeři
  2. jestli nemáte dobrou náladu, nikam nejezděte, nemá to cenu, utratíte zbytečně, čas i peníze
  3. vybavte dobrou náladou i svůj doprovod, jinak to také nemá cenu
  4. těště se na dobré jídlo, ne na gurmánský zážitek, ten se možná dostaví v zápětí, ale možná také ne
  5. vydejte se na doporučené místo, dejte si tam dobré pití, doporučuji víno a objednejte si
  6. Přeji dobrou chuť!
  7. Už jste po jídle? Nebuďte zklamaní, pokud jste nezažili gurmánský orgasmus. Jídlo Vám chutnalo, takže, co řešit? Snad jen to, co si tak dát příště, co bude to pravé, co Vás ještě lépe naplní dobrými pocity a pohladí bříško zevnitř.
  8. Nechte se hýčkat, obsluhovat a v pohodě se bavte, nesedíte tu od toho, abyste řešily detaily předchozího jídla. Chutnalo Vám? To proto, že tady vaří dobře, z dobrých surovin, z čerstvého.
  9. Nechutnalo Vám? Nekažte si náladu, dejte si ještě dvóju (řekl by prezident Němeček) dobrého červeného a přátelsky vyzvěte obsluhu k diskuzi, určitě najdete shodu nad tím, co bylo špatně, pokud to opravdu bylo špatné. Nehrajte si na porotu, hrajte pouze svoji roli zákazníka.
  10. Chutnalo Vám? Děkujeme za návštěvu a příště se těšíme zas! Něco nebylo v pořádku? Zbytečně se nerozčilujte, pokud něco nevyšlo, ať si nezkazíte zbytek večera, příště to určitě vyjde lépe.

No a předchozí desatero lze shrnou také jednou větou. Prosím, buďte normální, buďte lidmi.

Samozřejmě vše, co tu píši, směřuje ke konkrétním zkušenostem a zážitkům. Proto neváhám a rád Vás pozvu k návštěvě Turistické chaty Onen Svět. Je tam restaurace s jedním šikovným šéfkuchařem a zaběhlými pomocníky. Tohle je právě ta kuchyně, kde vaří dobře, opravdu z kvalitních surovin už velmi, velmi dlouho. Se ženou tam jezdíme pravidelně a musím říct, jsme stále spokojeni. Ano, několikrát jsme si vybrali špatně. To proto, že jsme nutně chtěli vyzkoušet něco nového. Jídelníček však není přeplácaný, takže jsme si z nabídky postupem času vytříbili několik oblíbených jídel a ty střídáme. Samozřejmě, kdybychom jezdili jenom tam, asi nám chutnat přestane, nelze jíst stále to samé. Máme tam určitá jídla, která si právě a jenom tam dáme velmi rádi, oblíbili jsme si je a víme, že s nimy tam budeme vždy spokojeni. V poslední době nás zaujala a velmi se nám zalíbila také možnost romantické večeře na sousední rozhledně. To je opravdu exkluzivní nabídka, co se České republiky týče. To tu ještě nikdo nemá.

Do restaurace U Provazníka v Protivíně jsme se zase naučili na trochu jinou kuchyni, jiná jídla a opět jsme si vybrali určitá oblíbená. Tímto způsobem bych mohl jmenovat ještě několik restaurací, které postupně točíme, přibíráme do svého seznamu nové a jsme stále spokojeni. Shodou okolností, přímo kousek od Protivína, ve Chvaleticích, je restaurace U roubené studny. Tam jsme měli svatbu a již dlouho předtím jsme si u tehdejšího tamního šéfkuchaře pana Michala Brožka oblíbili "Hovězí po italsku". Opravdu výborné. Pan Brožek tam bohužel vařit přestal, ale zajímavé je, že recept se celkem udržel a obdobné jídlo tam umí podobně dobře. Není to úplně ono, chybí tomu právě ten absolutní gurmánský prožitek, ale je to stále velmi dobré jídlo.

V Plzni je to zase Lochotova restaurace a minipivovar. Vytříbený jídelák obsahující jednodušší jídla opravdu neurazí, ale to, co moje bříško velmi potěší, je jejich vlastní pivo, Lochotova 11° - to opravdu musím doporučit. S tím doporučuji i celou restauraci, ač jídlo je opravdu klasická česká hospodská kuchyně, nastavovaná polotovary (hlavně asi některé nastavené omáčky), nebo, alespoň mi to tak chutná. Jestli se v něčem pletu, dejte mi to vědět v diskuzi.

Další plzeňskou restaurací je Cardinal Club - taková sklepní putika, kde by málokdo dobré jídlo očekával. Ale skutečně, výborné jídlo, doporučím za vše například Medvědí tlapku, Bramboráčky s křimickým salátem nebo těstoviny na různé způsoby. Velmi příjemné porce i ceny. A opět. Pivo. Výborný Gambrinus i Plzeň, jedny z nejlepších v Plzni.

Ať už vyberete cokoliv, vydáte se kamkoliv, nezapomeňte prosím na úsměv a doboru náladu, na slušnost patřící nejen obsluze, ale i ostatním hostům, aby nebyli při Vaší návštěvě vyrušováni řešení nějakých drobností a machrováním na obsluhu. Nebojte, v dobrém se Vám vše vrátí.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno

Komentování tohoto článku je uzamčeno.